Podle zprávy zdravotních pojišťoven během pandemie přibylo obézních lidí, zejména mladých. „Ano, poslední průzkumy ze zdravotních pojišťoven uvádějí, že se zvyšuje výskyt obezity, zejména u dětí a mladých adolescentů.“
Na nárůst hmotnosti měl však vliv i jiný faktor: lidé byli doma, zavřeni, byl to pro každého stres, jiná situace, vařilo se doma, měnily se stravovací návyky.
„Snížil se sice počet úrazů, ale na druhé straně nám přibylo mladých lidí s obezitou. Ale chybí naprosto relevantní data, bude zapotřebí velký epidemiologický průzkum napříč celým věkovým spektrem od dětí po dospělé. Dva roky pandemie na nás ale určitě zanechaly stopy a odrazilo se to i na vyšším výskytu nadváhy a obezity,“ říká MUDr Adela Penesová, PhD., lékařka a vědkyně Biomedicínského centra SAV a prezidentka Slovenské asociace pro výživu a prevenci.
Na druhé straně se však objevily informace, že lidé trávili hodně času v přírodě, víc se tedy hýbali. Jak je potom možné, že navzdory zvýšené pohybové aktivitě přibírali?
Více se sice hýbali, ale ne všichni. Tvrdý lockdown jsme zde měli po dobu dvou let přibližně osm týdnů. Za tak krátkou dobu nikdo nemohl přibrat mnoho kilogramů. V dalším období se ale doporučoval pobyt v přírodě. Takže i během tvrdého lockdownu když někdo přibral nějaký ten kilogram, toho už se měl dávno zbavit. Na nárůst hmotnosti měl ovšem vliv i jiný faktor: lidé byli doma, zavřeni, byl to pro každého stres, jiná situace, vařilo se doma, měnily se stravovací návyky…
Odborníci však doporučují přípravu jídla doma, protože člověk má tehdy tendenci vařit zdravěji. V tomto případě to neplatí?
Je to individuální, na to bychom museli mít průzkumy. Na jedné straně je zde domácí strava – co si člověk nakoupí, to si sní, na druhé straně mnoho lidí přibralo tím, že měli snadný přístup nejen k jídlu, ale také ke sladkostem, chipsům, mnozí se nehýbali, tak se to odrazilo i na váze.
MUDr. Adela Penesová, PhD., lékařka a vědkyně Biomedicínského centra SAV a prezidentka Slovenské asociace pro výživu a prevenci.
Jsme lhostejní ke svému zdraví? Spoléháme na to, že problémy vyřeší léky?
Spousta lidí má ještě tento postoj. Mnozí si řeknou, že nějak bude. Musíme si ale uvědomit, že my sami máme zodpovědnost za své zdraví a musíme se o něj aktivně starat. A není to jen o tom, že si odškrtneme preventivní prohlídku a nezajímáme se o to, co máme pro své zdraví udělat. Když nás bolí kolena nebo kříže, jdeme k lékaři, dostaneme léčbu, rehabilitaci a musíme cvičit, neboť jinak se náš zdravotní stav nezlepší. Ale když má někdo vysoký tlak nebo cholesterol, ale také cukrovku, nic z toho si nemusí uvědomovat, protože ho nic nebolí. Když nás tlačí kamínek v botě, vyzujeme se a vyhodíme ho. Ale když nic nebolí, tak to obvykle ignorujeme. A často je pro člověka obtížné i vystoupit ze zaběhaného stereotypu, neboť by musel změnit celkovou životosprávu – od pohybu, přes stravu, změnu myšlení, připravit si jídlo doma. A přitom nejde o nic složitého, když si srovnáme možnosti kdysi a dnes. Dnes koupíme maso či zeleninu a nemusíme je ani krájet. Příprava jídla vůbec není složitá, zdravá večeře je za 15 minut hotová. Třeba na to jen myslet a věnovat tomu trochu času.
Lidé s nadváhou více trpí chronickými chorobami než lidé, kteří žijí zdravým životním stylem. Je možné, když už člověk užívá například léky na tlak či cholesterol, zvrátit rozvoj onemocnění a může se je takový člověk „zbavit“?
Je to možné, i když netvrdím, že u každého. Někteří totiž mají familiární formu zvýšeného cholesterolu, neboli genetiku nepřebijeme ani nejzdravějším životním stylem. Ale velká většina pacientů je takových, že zdravá úprava životosprávy a úprava hmotnosti může vést k životu bez léků. Pokud zredukujeme hmotnost, zredukujeme také léky na tlak, na cukrovku i na cholesterol. Můj princip je takový, že se budu raději vyhýbat lékům a nebrat je, snažím se kráčet přirozenou cestou a zdravě žít tak, jak nám to příroda naordinovala.
VIDEO: V pořadu Jde o nás jsme si povídali o obezitě, jejích nástrahách, zvycích i zlozvycích Slováků ve stravování, zda o tom, co bychom měli změnit – hosty byla lékařka, obezitoložka a vědkyně SAV Adela Penesová a lékař, dietolog Boris Bajer.
Při úvaze nad změnou často saháme po různých dietách a dietních programech. Fungují?
Záleží na tom, jaký chce mít člověk z takové diety efekt. Pokud se například chce mladá žena vejít do svatebních šatů, neboť v květnu má svatbu, jde na krabičkovou dietu, dosáhne cíle a pak jde vše po starém. Je rozdíl, jestli chci trvalou změnu svého životního stylu a zdraví nebo jen rychlý a možná i krátkodobý efekt. Pokud chci trvalou změnu, musím se naučit, co to vlastně znamená a jak si vybírat potraviny, jak je připravovat. A nejde o nic složitého.
