Několik let navíc díky jedné nenápadné látce. Vědecké studie tvrdí, že k dlouhověkosti může přispět obyčejný a snadno dostupný vitamín A.
Vitamin A se nachází ve velkém množství ve vnitřnostech či rybím tuku. Vystačit si ovšem dokážeme is rostlinnými zdroji. Obsahuje ho například i dýně.
Aktivní společenský život, dostatek slunečního záření, spánku a zdravá strava přispívají k prodlužování života. Někdy však pomohou i maličkosti v podobě takzvaných mikroživin. Podle studie publikované v časopise BioMed Research International vědci zkoumali vliv různých antioxidantů na škodlivé látky v lidském těle a porovnávali také jejich účinek na dosahování delšího a kvalitnějšího života. Nesmíme zapomínat, že antioxidanty jsou klíčové látky, které bojují proti takzvanému oxidačnímu stresu. Vyvolávají ho takzvané volné radikály a jejich vznik podporuje nesprávná životospráva, ale i znečištěné životní prostředí.
Áčko předběhlo jiné vitamíny
Vědci zkoumali účinky více vitamínů na délku života. Mezi jinými se zabývaly i vitaminem C, E a vitaminem A. Zatímco první dva zmíněné mikroživiny neukázaly v tomto směru žádný významný posun, vitamin A měl o něco lepší výsledky. Odborníci na základě výsledků výzkumu přesvědčují, že čím vyšší je koncentrace zmíněné látky v našem těle, tím je větší pravděpodobnost, že se dožijeme více let. Příjemnou zprávou je, že vědci nerozlišovali mezi účinkem syntetické a přirozené formy vitamínu A. Podle nich lidské tělo pozitivně ovlivňují výživové doplňky s touto mikroživinou, ale také „áčko“ přijaté ze stravy.
Petr Havlíček o tom, kdy konzumovat ovoce.
Nevíte kde je? V barevném ovoci a zelenině
Vitamin A má právem první místo v „abecedě“ vitamínů. Připisují se mu výrazné antioxidační účinky a také ochranná funkce očí a kůže. V poslední době se o něm mluví jako o látce, která se používá v rámci prevence onemocnění koronaviru. Obvykle se do těla dostává z rostlinných barviv, která jsou známá jako karotenoidy. Právě díky nim má například paprika žlutou, oranžovou nebo červenou barvu. V barevném ovoci a zelenině se nachází především beta-karoten. Ačkoli se může zdát, že jde o látku na míle vzdálenou vitamínu A, není to zcela pravda. Beta-karoten je znám také jako provitamin A a na vitamin v jeho plné kráse se mění až v lidském těle.
Pozor na vysoké dávky
Áčko se řadí mezi vitamíny rozpustné v tucích, podobně jako jeho sourozenci označené písmeny K, E a D. Naopak, vitamíny C a B jsou rozpustné ve vodě. Na dávkování vitamínů, které jsou rozpustné v tucích je třeba si dávat větší pozor, protože u nich může docházet k předávkování. Vitamin A v rozumné míře ovlivňuje důležité tělesné procesy jako například metabolismus, detoxikaci organismu, ale také imunitu. Doporučená denní dávka se pohybuje na úrovni 0,7 – 1,2 mg. Přehnaná konzumace tohoto vitamínu může mít na tělo velmi nebezpečné následky. Předávkovat se můžeme například i častým pitím mrkvové šťávy. Při předávkování hrozí poškození jater, které se projeví zežloutnutím očních bílků a kůže.
Co se stane, když nám chybí?
Naopak věci neprospívá ani nedostatek vitamínu A. Starší lidé totiž ocení zejména jeho schopnost ozdravovat pokožku. V lidském těle totiž pomáhá při tvorbě kolagenu. Jedná se o bílkovinu, která je klíčová pro elasticitu a pružnost pokožky, což je zvláště citlivé téma u starších osob. Kolagen však dokáže potěšit i nehty, vlasy a oceníme také jeho schopnost uzdravovat kosti. Senioři si ho chválí i díky tomu, že léčí mírné problémy se zrakem. Podle výzkumů vitamín A pomáhá očím, aby se lépe přizpůsobovaly tmě a šeru. Vitamin A se nachází ve velkém množství ve vnitřnostech či rybím tuku. Vystačit si však dokážeme také s rostlinnými zdroji této mikroživiny. Obsahují ho také mrkev, šípky, dýně, broskve či mango.
